Na křtu knížky Čiperkové jsem nesměla rozhodně chybět. Především proto, že jsem autorkou projektu i knížky (no jo, šikovná holka :)). Křest se vydařil, všechno vypadalo idylicky, ale já vám poodhrnu i roušku toho, jak to fakticky bylo a jak moc (ne)šikovná jsem ..

Začalo to tím, že v pátek připajdala na nácvik beruška se zlomeným malíčkem na noze a její účast se zdála ohrožená. Jelikož je to naše čiperkovská nenahraditelná moderátorka, začalo mi z toho tikat oko.. Jenže je to statečná holka a rozhodla se, že vystoupení odtančí i s ohromně bolavou a úplně fialovou nohou. Pravda, k oblečku jí to moc neladilo, ale odpustila jsem jí.

Ve čtyři v noci před akcí jsem se vzbudila a zachvátila mě panika, že se nám všechno nemůže vejít do auta a touto zprávou jsem se rozhodla okamžitě vyburcovat Alici (choreografka, žena pro všechno a hlavně moje kamarádka) ze spánku. (Kde jsou ty časy, kdy jsem jí v noci volala, ať pro mě dojede, protože jsem nevím kde a vypila jsem nevím co, a ani nevím v jakém množství, ale určitě ve větším než v malém..:)) Podařilo se mi přesně to, o co mi šlo. Vynervovat ji. Pak jsem mohla jít v klidu spát, poněvadž jsem věděla, že moje starosti má v hlavě někdo jiný. Ráno Jirka všechno v klidu naskládal do auta (je to přeci skladatel.. a ano můj partner – pracovní v Čiperkách, osobní – doma) a Alice měla pod očima kruhy, které ladily k beruščině malíčku. A protože nekecám, mám na to i důkaz. Celý den nesundala z obličeje černé brýle. Ha!

Sluníčko těsně před vystoupením totálně oteklo. Tím nemyslím to na obloze, to by bylo divné, ne? Ale v týmu máme taky postavičku Sluníčka, které musí být za každou cenu usměvavé a zářit. Jenže zkuste se usmívat s oteklou půlkou obličeje, kterou zavinila alergie na koně. Jelikož cepujeme děti jako v Číně, tak i ona statečně zvládla vystoupit, ale musela mít taktéž velké sluneční brýle. Trošku tedy vypadala jako Elton John, ale aspoň jsme nasáli kapku té hollywoodské atmosféry.. Ovšem mne to tak zaskočilo, že když mi moderátorka při křtu předala slovo, abych něco kloudného pronesla, zmohla jsem se na pár holých vět a hlášku, že nerada mluvím na mikrofon. Na to moderátorka Wendy, se kterou se známe jako kolegyně z televize dost zírala, jelikož ví, že mě mikrofon pár dlouhých let živí.. Naštěstí tu byla Alice, jak říkám – kamarádka, která mi mikrofon radši vytrhla z ruky a ujistila diváky, že nejsem úplně retardovaná. No, ale považte, že vám předají rodiče na vystoupení roztomilou holčičku a vy jim máte zavolat, že ji navrátíte v poněkud jiné podobě a dost možná ji ani nepoznají.. Její maminka se naštěstí nezhroutila, neboť je to manželka mého kamaráda, se kterým se známe od 17 let a nejspíš byla ráda, že dítě vůbec přežilo.

Závěr akce byl naprosto fenomenální. Ve chvíli, kdy se mnou kameraman České televize kráčel do vršku, aby zachytil pěkný celek a můj detail, přiřítil se okolo Matěj (můj čtyřletý syn) se strašným řevem, že chce kakat. Jelikož bylo už na hony cítit, že potřebu do záchodové mísy neudělá, mohli jsme konstatovat pouze jedno:  Matýsek se pos…! Přesto jsem s ním běžela na záchod, kde z něho všechno vypadlo (citlivé žaludky jistě odpustí) a já načančaná v červených šatečkách uklízela celou místnůstku. Aby to nebylo málo, ruplo mi při tom v zádech a nemůžu se ani hnout. V tomhle stavu jsem šla zase vykoktat pár vět do televize. Ještě, že mě kameraman dobře zná a ví, že jinak jsem naprosto inteligentní bytost :)) Pak se ještě stalo, že kytičku z Čiperek píchla vosa. A doufám, že jinak se už nic nestalo.. A pokud ano, radši to nechci vědět..
Kdyby to všechno klaplo bez jediného zádrhelu, byla by to ale nuda, ne?

Teď bych měla ještě něco napsat k Čiperkům a samotnému křtu. Takže, jestli veselou partu Čiperkové neznáte a máte doma malé děcko, je na čase se seznámit. Čiperkové jsou vlastně takoví oživlí plyšáci a zpívají dětem. Jsou oblečeni v plyšových kožíšcích a to i v třicetistupňových vedrech, jako bylo například při křtu. A přitom mají pořád úsměv na tváři, i když z nich lije jako z konve. Dělají to totiž moc rádi! A my s nimi. Bodejť by ne, když jsme to vymysleli. A to už si kdyžtak najdete na webovkách Čiperků, ne?
Jo a já mám děti ráda a ony mne taky. Aspoň to tvrdí a děti nelžou :))

Knížku nám pokřtila zpěvačka a moderátorka pořadu Ty Brďo! na Déčku Eliška Mrázová alias Elis. Ta byla skvělá, sympatická a milá. Dokonce se přenesla i přes to, že jsme pro ni neměli stojánek na mikrofon a musela jí ho držet beruška.

Víme, že se občas vloudí nějaká chybička, ale tak to prostě je a naši diváci jsou skvělí, že přivírají oči. Určitě je, stejně tak jako nás těší, když děcka s námi zpívají a tančí. Třeba i na písničku, kterou jsem vymyslela já..:))  To mi srdce opravdu vždycky plesá radostí. Některé fanoušky Čiperků už poznáváme, protože jezdí skoro na všechny akce. Jeden z nich je můj Matěj a druhý Aličin Simon :)) A to je prostě super!

 

Fotky ze křtu uvidíte zde

Reportáž z akce můžete vidět zde

 

Simona Votyová

Zobrazit všechny články

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *