Proč právě tady v blázinci?“ ptala se mě na křtu knihy Provařená, moderátorka. „Protože každému z nás se život může vymknout z rukou a nikdy nevíme, kdy tady skončíme,“ odpověděla jsem.

Když se vám život vymkne z rukou, je i podtitul románu, který mi v zimní zahradě psychiatrické léčebny Bohnice pokřtila režisérka a novinářka Silvie Dymáková. Silvu znám ještě z Primy a teď spolu děláme i v ČT v pořadu Gejzír. Obdivuju ji, asi jako většina lidí, kvůli její odvaze, kdy se nebála natočit dokument Šmejdi, přestože pak čelila výhrůžkám. Silva byla také jedním z prvních čtenářů mojí knihy. To jsem měla nahnáno zase já, poněvadž nejsem tak vyrovnaný člověk, který by dokázal bez mrknutí oka čelit kritice. Naštěstí na mě byla hodná.

Dalším kmotrem byl zpěvák Jake Widow. Rockera jsem si vybrala úmyslně, protože v románu jeden taky vystupuje. Není to pochopitelně tenhle, to by mi ani knížku nekřtil, protože ten knižní je spíš záporák a Jake je zase spíš klaďas. Už jen proto, že je i učitel a snaží se do šesťáků nacpat nějaké vědomosti.

Další otázka moderátorky Andrey Ježkové, která je moje kamarádka a známe se z redakce, kde jsme spolu psaly články a taky denně zíraly z okna na ubíhající život, byla, jestli je kniha autobiografická. Zajímalo to většinu lidí, zvlášť proto, že román pojednává o závislostech a je poměrně „syrový.“ „Člověk píše většinou o tom, co zná, neznamená to ale, že je to přímo autobiografie. Některé věci jsem na vlastní kůži zažila, něco odpozorovala u blízkých.“ Tak to je..

 

A pak se už mohla knížka polévat šampaňským, přestože se alkohol do léčebny musel nejspíš propašovat. To já ale nevím, protože nepiju a přinesla mi ho máma :))

Ani raut nebyl klasika. Jedly se totiž marmelády. To proto, že tahle sladká pochutina má v knize podstatnou roli, přestože příběh zrovna sladký není. Marmelády dodala paní Hana Šindlerová z marmeládovny Marmelády s příběhem.

Parádní dort, který znázorňoval spisovatelku s knihou, byl dílem Lucky Velechovské z její cukrárny Crazy cakes. Po obojím se hned zaprášilo. A jak mám pak zhubnout?

Potom jsem podepisovala, Mína Elischerová (moje velká Čiperka) a Jake Widow zazpívali a všichni se bavili. Jestli se neodebrali včas domů, zůstali tam možná dodnes..

Co ostatní neviděli..: Na křest jsem pozvala pochopitelně i mámu, tátu, tátu, ségru, což zní celkem normálně.. Jenže moje máma a můj pravý, tedy biologický otec se neviděli přes třicet let a teď se setkali po tak dlouhé době.. Přišel i můj táta č. 3, se kterým jsme žili, když jsem byla v pubertě. Můj táta č. 2 se tohoto setkání nedožil. Moje sestra je od otce č. 1 a taky píše. Můj bratr od otce č. 2 přijít nemohl, poněvadž žije v Manchestru, kde zrovna v tu noc útočili teroristi. Od rána jsme mu žhavili drát, naštěstí žije..
Čekala jsem, že zavítá i Kajínek, kterého ten den propustili, ale asi nestíhal :))
Vztahy a život bývají někdy komplikované, ale nakonec se to vždycky nějak rozmotá..

PS: Děkuji rodině, za to, že vydrželi bez jídla, pití a čistého prádla v dobách, pro ně jistě krutých – když jsem psala a navíc je delegovala do mých služeb, takže už zvládají knižní marketing, distribuci, catering a mnoho dalšího levou zadní a ke všemu bez vyhlídky na honorář. Děkuji inspirativním lidem, kteří se objevili v mém životě a vnesli do něj světlo, ale i tmu, protože jedno bez druhého se nejspíš neobejde. Děkuji šikovným holkám, které mi radily, opravovaly hrubky, vymyslely titulku a pomohly mi všechno dotáhnout do konce, přestože to byl kolikrát fičák. Děkuji kmotrům a všem, kdo přišli na křest a podpořili mě, vážím si toho, opravdu velmi, i když jsem neměla možnost si se všemi popovídat, což mě mrzí. Děkuji mámě za všechno. Děkuji psychokroužku, protože mít super kámošky znamená fakt hodně. Děkuji všem, kdo si knížku přečtou a bude se jim líbit :))

Román Provařená zakoupíte zde.

Anotace: Jak být dobrou mámou, když si neumíte poradit sama se sebou? Když vás táhnou do hlubin zoufalství drogy, dluhy, posedlost štíhlostí a taky osamění? Osmatřicetileté Sylvii, dvaadvacetileté Kamile a šestadvacetileté Alici život naložil na cestu pořádný batoh starostí. Otcové jejich dětí nejsou také zrovna ideální. Jeden feťák, další rocker, třetí workoholik. I oni nejspíš hledají své odpovědi. Jak být dobrým tátou, když jste dítě vlastně nechtěl? Nebo když se bojíte, že budete jako váš otec? To by rád věděl osmatřicetiletý Patrik, rocková hvězda, která má podle ostatních naprosto všechno. Stačí to ale na vyrovnání se s prázdnotou a starými křivdami, které ho sžírají? I když hrdinové příběhu mají své bolesti a smutky, najdou v sobě vnitřní sílu odrazit se ode dna a plnit si své sny. Ponořte se do příběhu o přátelství, naději a také o tom, že život není vždycky tak marný. Zvlášť když do něj vstoupí děti…

Příjemné čtení.

Autor: Simona Votyová

Foto: Jana Hozová